Je hravá, divoká, uvolněná a voní po oceánu a svobodě.

​

Jak a kdy vznikla myšlenka založit Vaši značku?

První myšlenka přišla snad před dvaceti lety. Skutečná realizace až před rokem. Dlouho jsem toužila budovat značku, kterou budu sama milovat, ale byla jsem příliš rozlítaná na to, abych našla to svoje. S narozením dětí a čím dál menším množstvím volného času jsem si v tvorbě musela najít priority a Astré je toho výsledkem.

  

Objevovaly se tvořivé tendence již během dětství/dospívání? Ovlivnila Vás v tomto směru nějakým způsobem škola?

Cokoli tvořit je pro mě naprosto přirozenou součástí života a je to tou největší vášní, kterou mám a nepamatuju si, že by to někdy bylo jinak. Studovala jsem interiérový design a textilní výtvarnictví a až teď, s odstupem času, si uvědomuji jak moc automaticky přijímám všechny znalosti, které mi škola dala … a to kdybych dávala víc pozor a víc si psala …

 

Jaké byly začátky značky?

Po roce si troufnu říct jen to, že se cítím stále na začátku. Tvořila jsem vždy, ale nikdy jsem nepotřebovala zdelegovat tolik lidí, jako je to u tvorby oblečení a pořád je to pro mě trochu oříšek, stejně jako proplést dvě malé děti a značku. Ale vlastně… to je spíš takový sport, který jen potřebuje spoustu hodin tréninku. Prozatím je to u Astré o zkoušení. Lidí, materiálů, služeb, sbírání zkušeností a častých přešlapů.

  

S jakým materiálem/tématem nejraději pracujete a proč?

Snažím se prozatím nevymezovat. Vymezováním se jedné specifické látce, tématu… u mě vyprchává radost z tvorby. Myslím si, že k tomu časem a zkušenostmi dojdu, ale zatím se tak nestalo a tak nasávám možnosti a hraju si.

  

Co je pro Vaši značku typické/specifické?

Z veškerých věcí, které vytvářím je cítit moje ohromná láska k oceánu a nespoutanost. Svoboda.

​

Jaký Váš produkt je pro Vás největší srdcovka?

Hodně se to mění, ale momentálně jsou to mikiny s výšivkami vět mého dvouletého syna, které jsou pro většinu z nás typické právě v zimních měsících.

 

Jaká je Vaše motivace a co nyní máte v plánu?

Motivací je pro mě radost, i když to zní jako klišé. Mě to prostě baví a neumím si momentálně představit, že bych to nedělala. V plánu máme dál růst a tvořit tak, aby mi to dávalo smysl.